Moje plíce

NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY

Termínem rakovina plic (karcinom plic nebo také bronchogenní karcinom) se označují jak zhoubné nádory průdušek, tak nádory, které vznikají v plicní tkáni.

 

Jejich klinický obraz je velmi podobný, a proto je nelze od sebe přesně oddělit. Přesné stanovení, zda nádor pochází z oblasti průdušek, nebo z plicní tkáně, není vždy možné a ani nemá pro další léčbu význam. 

 

Plicní rakovina je zhoubný nádor, který obsahuje maligní (zhoubné) buňky v různém stupni vývoje a může být tvořen i rozdílnými typy nádorové tkáně.

 

Plicní rakovinu dělíme podle

 

  • biologického chování (schopnosti růst a šířit se)
  • histologického složení(přesného složení nádorové tkáně)
  • rozsahu a umístění

 

Co nejpřesnější určení složení nádoru a určení jeho velikosti a šíření je nezbytné pro plánování léčby, rozhodnutí o léčebné strategii a sledování.

 

Z pohledu biologických vlastností a léčebných postupů můžeme karcinom plic dělit na 2 základní skupiny – malobuněčný karcinom plic (malobuněčná plicní rakovina) a nemalobuněčný karcinom plic (nemalobuněčná plicní rakovina).

Malobuněčný karcinom plic je charakterizován rychlým růstem, brzy vytváří vzdálené metastázy, což je důvodem omezených chirurgických možností léčby. Onemocnění obvykle dobře reaguje na protinádorovou léčbu cytostatiky a zářením.

Je méně častý, představuje asi 20–25 %  ze všech nemocných s karcinomem plic.

Nemalobuněčný karcinom plic  s výskytem 75–80 % onemocnění ze všech nemocných s karcinomem plic obvykle vykazuje ve srovnání s malobuněčným karcinomem pomalejší růst.

V praxi bývají příznivější možnosti chirurgického odstranění za předpokladu, že nádor již nevytvořil metastatická ložiska (nerozšířil se z původního místa dále do těla).

Na protinádorovou léčbu cytostatiky ( chemoterapie ) a radioterapii (ozařování) reaguje o něco hůře než malobuněčný karcinom.

Bližší informace : odkaz na

https://www.linkos.cz/pacient-a-rodina/onkologicke-diagnozy/zhoubne-nadory-prudusek-plic-a-pohrudnice-c33-34/o-zhoubnych-nadorech-prudusek-a-plic/

Celý název je „program časného záchytu karcinomu plic“. Byl spuštěn v lednu 2022. Jedná se o preventivní CT vyšetření s nízkou dávkou záření. Vyšetření není  náročné a během několika minut dokáže odhalit nádor.

Toto preventivní vyšetření je určeno aktivním a bývalým kuřákům ve věku 55 – 74 let, kteří kouří nebo v minulosti vykouřili 1 krabičku cigaret denně po dobu 20 let.

Co jsou a jak se počítají BALÍČKOROKY?

Jeden balíčkorok znamená, že člověk kouřil jeden rok jednu krabičku cigaret denně (nebo 2 krabičky půl roku, nebo půl krabičky 2 roky apod.).

Je doporučován praktickými lékaři rizikové skupině a to i v případě absence příznaků jako prevence. 

 

Výpočetní tomografie (CT) hrudníku pomáhá lékařům jednak zjistit, jak daleko se rakovina v plicích a okolní tkánirozšířila, jednak jim pomáhá v rozhodování, zda lze zhoubný nádor odstranit chirurgicky. CT mozku a břicha se používá k pátrání po případných metastázách.

 

Co znamená vyšetření PET a kdy vhodné ?

Vyšetření pomocí PET nebo PET/CT může určit, do jaké míry se již rakovina v těle rozšířila.

 

Co je bronchoskopie ?

Bronchoskopie je nejdůležitější metodou pro odhalení rakoviny plic. Pomocí miniaturní kamery se lékař „podívá“ dovnitř větších i menších průdušek.

Během vyšetření může lékař rovnou odebrat vzorky tkáně z podezřelých oblastí. Odebrané vzorky jsou pak odeslány do specializované laboratoře, kde je odborník prozkoumá pod mikroskopem. Tímto způsobem lze zjistit, zda jsou v odebrané tkáni přítomny nádorové buňky – a pokud ano, lze určit přesný typ nádoru.

Biopsie pod kontrolou CT nebo ultrazvuku

V některých případech není možné při bronchoskopii odebrat tkáň z podezřelých oblastí. Pak je potřeba provést tzv. transtorakální biopsii (někdy též označována jako transparietální biopsie), při níž lékař hrudní stěnou protlačí tenkou jehlu a z podezřelé oblasti odebere vzorek tkáně.

Celý zákrok je monitorován pomocí CT nebo ultrazvuku, aby bylo zajištěno, že tkáň bude odebrána ze správného místa a že přitom nedojde k poranění plic.

Další používané vyšetření :

Ultrazvukové vyšetření může mimo jiné odhalit metastázy v břišní dutině, například v játrech.

Magnetická rezonance (MRI) může poskytnout další informace k výsledkům CT vyšetření (viz výše). Pomocí MRI lze například určit, do jaké míry se zhoubný nádor rozšířil do okolí. Kromě toho může MRI lépe odhalit metastázy v jiných orgánech, například v mozku.

Hlavní příčinou rakoviny plic u nekuřáků je vystavení radonu. Ten se v okolním prostředí vyskytuje přirozeně v neškodném množství, v některých oblastech je ale jeho koncentrace vyšší. Hromadí se hlavně v budovách postavených na půdě bohaté na uran. Studie potvrzují, že lidé, kteří dlouhodobě bydlí v oblastech s vysokou koncentrací radonu, jsou rakovinou plic ohroženější, i když nekouří.

Nekuřáci jsou často vystaveni škodlivinám z cigaretového dýmu.

Některá zaměstnání znamenají každodenní kontakt s karcinogenními látkami, jako například azbestem či výfukovými plyny.

O propojení mezi znečištěným ovzduším a rakovinou plic není pochyb. Již v říjnu 2013 klasifikovala Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (součást Světové zdravotnické organizace) znečištěné ovzduší jako nezávislý rizikový faktor pro vznik rakoviny plic.

Ukazuje se, že u nekuřáků jsou častěji přítomné specifické mutace genů, které způsobují rakovinu. Tato mutace má za následek nekontrolovatelné množení a růst buněk. Tyto informace přispívají k vývoji nových způsobů cílené léčby, která působí právě na zmutované geny.

Rakovina plic má nejvyšší úmrtnost mezi onkologickými nemocemi, proto, že je obtížné zachytit onemocnění v počátečním stadiu. 

Zpozorněte, pokud pozorujete  :

  • dechové obtíže, jako například dušnost,
  • bolesti na hrudi, v zádech nebo v rameni,
  • vykašlávání krve,
  • zastřený či hrubý hlas,
  • časté plicní infekce, jako třeba zápal plic (pneumonie),
  • stálý pocit únavy,
  • dlouho neustupující horečku,
  • ztráta na váze bez jasné příčiny
  • nechutenství 
 

Je nutné zdůraznit, že tyto projevy se vyskytují i u řady jiných chorob, nejen u nádorů plic. 

S podezřelými příznaky je dobré navštívit praktického lékaře, aby mohla být odhalena příčina obtíží.